Kauza Tweelingen: Prodej Litochlebského náměstí
mapa | Prodeje pozemků na 18. ZMČ dne 19.11.2012 > VIDEO | Je libo pozemek na Praze 11? Developer jej dostane až třikrát levněji
• Podvod s pozemky na Litochlebském náměstí | Radnice Prahy 11 zveřejnila zprávu, že bude prodávat pozemky parku za částku 38 milionů Kč. Park se „zrevitalizuje“ stometrovým mrakodrapem a šestipodlažními podzemními garážemi. Kupcem bude neprůhledná společnost Tweelingen, která nikdy nic nepostavila. Skořápka bez obsahu. Do minulého týdne přitom platila cena 10,7 milionu. Starosta Mlejnský nás od roku 2010 úporně přesvědčoval, že představuje cenu tržní. My jsme stejně zarputile trvali na tom, že jde o ryzí podvod, obstarali důkazy a pro klid duše podali trestní oznámení. Po jeho odložení následovala naše stížnost. Byl k tomu zatraceně dobrý důvod. Policie byla až příliš vlažná. Státní zástupce vrátil případ k došetření…
• Proč se cena vyšplhala na 38 milionů? | Odpověď je jednoduchá. Původně schválená cena zavání pěkným malérem. To ty naše důkazy. Z rozjeté akce by se starostovi Mlejnskému špatně couvalo. Pozemky jsou „zadané“. Akce se musí dokončit. Investor zase tak tratit nebude. Díky zarážející vstřícnosti radnice si může v parku postavit pěknou dominantu. „Proces (prodeje) pokračoval dva a půl roku. V okamžiku, kdy má pozemek územní rozhodnutí na administrativní budovu, nechali jsme udělat nový posudek. Vždy jsem říkal, že cena bude určena až v okamžiku, kdy se prodej bude uskutečňovat,“ sdělil starosta Mlejnský agentuře ČTK.
• Lež jako věž, jenže… | Takové pohádky může spolknout pouze neinformovaný čtenář. Mlejnský nový posudek udělat nechtěl. Stačí nahlédnout do smlouvy z února 2010. S klidem v duši mohu starostovo tvrzení označit jako lež, jenže to by nebylo ono. Neinformovaných čtenářů jsou spousty a netuší, že mají co dělat s manipulátorem první třídy. Může se stát, že uvěří Mlejnskému a to by byl malér. Díky takovým politikům si můžeme utahovat opasky od rána do večera. Mnohem zajímavější bude, když seznámím veřejnost se skutečným pozadím případu. Pěkně krok za krokem. Půjde o triller s temným pozadím. V blogu jsem chtěl psát o aeroplánech, historii a hvězdách. To mám docela rád. Místo toho se budu brodit v bahně české politiky ovládané mafií. To mě vůbec netěší. Bude toho víc. Události se vrší dva a půl roku – v tom jediném starosta Mlejnský nekecá.
• Podvod na Litochlebském náměstí. Vážně je Země placatá? | Země je prý placatá. Nesou ji čtyři sloni stojící na obrovské mořské želvě. Zřejmě tomu věří Policie ČR i justice. Jinak by nemohli mezi lidi vypouštět mraky naprostých absurdit a přehlížet jasně viditelné zlodějny. Na druhou stranu existují šílenci, kteří tvrdí, že je Země kulatá, Prahu 11 ovládá mafie a zdejší ODS provádí špinavé kšefty s pozemky a zakázkami. Navíc poukazují na to, že se to děje s vědomím ČSSD a KSČM. ODS si je zavazuje například placenými funkcemi. Věřím, že je Země kulatá a věřím i tomu, že Vás přesvědčím o zlodějnách. Jen to bude chvilku trvat. Je to skoro na román. Dovoluji si předložit druhou část povídání o podvodu na Litochlebském náměstí. Nehodlám si přitom brát servítky.
• Studium dokumentace | V lednu 2010 se mi dostaly do ruky materiály k připravovanému jednání zastupitelstva. Jeden z bodů se týkal výběrového řízení na prodej pozemků parčíku v lokalitě Litochlebského náměstí. Dokumenty mi vyrazil dech. Obec měla v úmyslu prodat pozemky o rozloze necelých 7000 m2. Cena: 10,7 milionu Kč, kupující: firma Tweelingen. Co je na tom divného?
• Začátek velké jízdy | Na podzim roku 2009 dostala radnice geniální nápad. Zrevitalizuje park na Litochlebském náměstí. Normální člověk by patrně oslovil zahradního architekta, nechal vytvořit projekt, doplnil vhodné stromy a keře… Dá se na to pohlížet i jinak. Parčíku na Litochlebském náměstí přežil generace, ale jak vidět, nic netrvá věčně. Územní plán do něj načmáral kód SMJ-E. V lidské řeči to znamená, že jde o zastavitelné pozemky, na kterých lze stavět vícepodlažní budovy. Tento fakt si velmi dobře uvědomoval starosta Dalibor Mlejnský. Možná ho znáte z tisku. Figuroval v aféře Bártovy agentury ABL. Jako „pravděpodobný objednatel sledování“. Téma si můžete oživit v některém ze starších blogů. Možná škrtnete slovo pravěpodobný. V září 2009 si Mlejnského radnice objednala vypracování cenového posudku na pozemky a v říjnu zveřejnila záměr prodeje pozemků formou výběrového řízení.
• Podvod s tržní cenou | Mezi podklady pro výběrové řízení byl cenový posudek na pozemky. Ze znalce vypadla podivná částka: 10,055 milionu Kč za 6.765 m2. Trochu divná matematika. Průměrně informovanému člověku se při ceně cca 1500 Kč/m2 zatají dech. To snad nemůže být pravda? V Praze? Zastavitelný pozemek na dohled od metra je cenově jinde. V lokalitě se běžně prodává za částky mezi 4.500- 11.000 Kč/m2… V čem je zakopaný pes? Zákon 131/2000 O Hlavním městě Praze (§ 36, odst.2) uvádí: „Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem.“ Slovo zpravidla vysvětluje následující věta: „Odchylka od této ceny musí být zdůvodněna.“ Znalec vyhotovil posudek „podle cenového předpisu“, který se používá pro daňové účely, ne pro účely prodeje. Od takového posudku se tržní cena nemůže odvozovat. Nemá s ní zhola nic společného. Jenže to obyčejný člověk netuší. Důležité bylo, že se starosta Mlejnský mohl ohánět papírem s kulatým razítkem. Podle něj je cena určená tímto posudkem, cenou tržní- tedy „cenou v místě a čase obvyklou“. Naprostý nesmysl. Jaký by byl správný postup? Tržní cena, se před prodejem obecního majetku určí pomocí takzvaného „odhadu tržní ceny“. Takový postup je v zájmů konšelů. Když se pokouší prodat za pár šupů, je to na kriminál. To by ovšem nesměla být policie slepá.
• Výběrové řízení na „revitalizaci parku“ | Na výběrové řízení se spěchalo. Z úřední desky vyplynulo, že na podání nabídky není téměř žádný čas. Podmínkou bylo vypracování studie revitalizace parku a výše nabídnuté ceny. Námi oslovení architekti se šibeničnímu termínu smáli. Za tak krátkou dobu se nic smysluplného nevytvoří. Do podobné soutěže se normální firma sotva přihlásí. Není to výběrové řízení ušité na míru? A ještě jedna drobnost. Přihlášení zájemci měli k dispozici výše uvedený posudek na nesmyslně nízkou částku. Sami nabízeli částky jen o málo vyšší. Výběrového řízení se zúčastnily tři firmy, které revitalizovali park administrativou a obchody. Jejich představy byly dost šílené. Druhé kolo mělo řešit umístění pomníků. Vítězná firma je ve svém projektu odsunula k silnici. Tam nepřekážely stavbě. Vymyslela administrativní budovu a několikapatrové nadzemní garáže (později projekt zásadně změnila) a nabídla „astronomickou“ částku- 10,7 milionu korun. Skutečná cena pozemků byla v té době minimálně dvojnásobná.
• A teď sledujte! | Druhá firma ze soutěže odstoupila. Prý neměla kapacity a čas. Třetí firma nabídla částku jen o 4610 Kč vyšší (!!), než uváděl posudek. Tak moc chtěla vyhrát. Takže to shrnu: nesmyslný posudek, šibeniční termín na vytvoření studie a podivný postup „poražených“ firem. Skoro to vypadá, že dělaly křoví ve výběrovém řízení. Ale to se mi všechno určitě jen zdá. Nezapomeňte, že jsem šílenec, které nevěři v placatost Země a za vším vidí mafii.
• Tajemný Tweelingen – vítěz výběrového řízení | Budu stručný. Vlastník firmy byl neznámý. Šlo samozřejmě o společnost s akciemi na doručitele, firma nikdy nic nepostavila, neměla historii, kancelář, telefon, ani webové stránky. Později je vytvořila. Obsahovaly jen obecné proklamace adresované obyvatelům okolí plánované stavby a odpovídaly letáčku, kteří dostávali místní do schránek. V dejvickém činžáku jsem nenašel ani zvonek. Jen lísteček s názvem Tweelingenu a čtyř dalších neprůhledných firem. Na soukromé schránce. Obchodní rejstřík prozradil zajímavé souvislosti. Jeden z členů představenstva bydlel na Jižním Městě. V ulici Láskova. Tehdy to bylo pár metrů od bydliště starosty Mlejnského. Předseda představenstva- Marcel Lipus, pro změnu trénoval v klubu bojových sportů, který získal přičiněním starosty Mlejnského před časem téměř zdarma rozsáhlé prostory v oblíbeném kulturáku. Dnes už bývalém kulturáku. Hudební koncerty vystřídaly údery a kopy. V našem příběhu o tom ještě bude řeč. Co napsat závěrem kapitoly? Pro inspiraci jsem si odskočil na Litochlebské náměstí. U pomníků padlých proběhla vzpomínková akce ke Dni veteránů. Přišel i duchovní. Z jeho řeči si pamatuji jednu větu: Když dostává spravedlnost na frak, uráží to Pánaboha. Myslím, že je fuk, jestli věříte v Pánaboha, nebo ne. Uráží to i slušné lidi.
• Revitalizace parku betonem | Kytky smrdí, trávu musíš sekat. Ze stromů padá listí. Nic na tom nevyděláš. Správným řešením obnovy parku bude administrativní budova plná šťastných úředníků. Jen se to musí dělat tak trochu potají. Díky náhodě jsem byl téměř u počátků snah o „revitalizaci parku“. V předchozím textu jsem popsal podvod s „tržní cenou“ pozemků a blízký vztah vítěze podivného výběrového řízení (firmy Tweelingen) k partě starosty Mlejnského. Jestli něco přispělo k obecné nedůvěře v politiku, byly to právě aktivity šíbrů jeho ražení. Už jen za drze opsanou diplomku by si tenhle „magistr“ zasloužil uřezat uši. To se ve středověku podvodníkům dělalo. Tu diplomku jsem četl. Byl to zážitek. Proč se ale zabývat takovými maličkostmi. Snad někdy jindy.
• Rychlý start, brzy v cíli | Koncem září 2009 vznikl znalecký posudek, který ohodnotil pozemky v parku u Litochlebského náměstí. Částka 10,055 milionu o jejich skutečné hodnotě nic nevypovídala. Nemohla. Šlo o „posudek podle cenového předpisu“ (administrativní posudek), který nelze použít pro vyčíslení tržní hodnoty. Vzápětí, 7. října 2009, byl 28. schůzí rady Městské části Prahy 11 schválen záměr prodeje pozemků parku formou výběrového řízení. Zájemci měli předložit koncepci „funkčního a urbanistického rozvoje okolí Litochlebského náměstí“. O týden později (15.10.2009) proběhlo zasedání zastupitelstva. Několik málo zasvěcených se o probíhajícím výběrovém řízení dozvědělo díky příliš nápadným přípravám k přestěhování pomníků obětem světových válek. Cíl? Vyčistit pozemky pro výstavbu. Pomníky se měly stěhovat o několik set metrů dál. Nakonec byla zvolena elegantnější varianta. Měly být odsunuty na kraj parku, před vstup do plánované administrativní budovy.
Starosta Mlejnský tehdy reagoval na řeč Ing. Štylera, který proti záměru prodeje protestoval jménem Občanského sdružení Chodov. Štyler skončí v létě následujícího roku v nemocnici. Po přepadení u garáže vlastního domu. Místo přepadení bylo v únoru 2010 monitorováno detektivy ABL. Štyler se následně dostane do literatury. Poslouží jako předloha pro jednu z postav Vieweghovy „Mafie v Praze“. Starosta se kroutil jako mokrá překližka: „To místo podle nás by si zasloužilo daleko reprezentativnější umístění, nebo ztvárnění. To bohužel, to místo je nevhodné pro jakékoliv uctívání, jakékoliv konání akcí, které by si to místo zasloužilo. My už dlouhodobě uvažujeme o tom, že by to místo, míněno ty pomníčky, ten duch, který to místo s sebou nese zasloužil důstojnější umístění a důstojnější prezentaci. Uvažujeme o tom a je to pouze v úrovni úvah, že bychom toto místo mohli přesunout do právě dokončovaného parku u Chodovské tvrze…“ Nesouvislý projev je snad odpustitelný, lhaní nikoliv – starosta Mlejnský dále konstatoval, že se pozemky neprodávají. Pouze se vypisuje výběrové řízení. Snad jen pro pořádek připomenu, že týden před jeho vystoupením byl schválen záměr prodeje formou výběrového řízení. Součástí výběrového řízení byl návrh budoucí kupní smlouvy (příloha č.3), do které měl zájemce navrhnout nabízenou částku. Vítěz výběrového řízení se plácl přes kapsu a nabídl 10,7 milionu. (O dvoukolovém výběrovém řízení a jeho vítězi jsem psal již minule). Tajemný Tweelingen vysoutěžil pozemky za královských podmínek. Přeplatil výše zmíněný a zcela nesmyslný znalecký posudek o necelých 650.000 Kč. Podle Mlejnského vytvořil „tržní cenu“, podle českého práva se zrodil trestný čin. To by ho ale musela policie stíhat. V dalších dílech se k posudku a ceně ještě mnohokrát vrátím.
Mlejnský mlžil dál: „Jde pouze o to abychom dostali zaprvé nápady, nebo nějaké studie, jak by bylo možno území využít. Součástí toho výběrového řízení…tak je samozřejmě i podmínka navrhnout jakým způsobem, jakým důstojným způsobem to pietní místo, v uvozovkách pietní místo upravit, nebo zachovat, nebo přesunout, nebo s ním nějakým způsobem naložit v souladu s těmi předloženýmí záměry. Toto bude samozřejmě předmětem jednání komisí a výborů, potom následně rady a následně i jednání zastupitelstva. To je proces, který bude trvat nějaký ten týden a je to proces veřejný…teď se prostě nejedná o prodej pozemků.“ O dva měsíce a fous později bylo hotovo. Tweelingenu stačilo jen získat souhlas zastupitelstva. Jenže…
• Poddaný lid se bouřil a psal starostovi | Kostel je užitečné zařízení, všechno se tam rozkecá. Na radnici odtud putoval protestní dopis. Jeho signatáři byli přizváni na veřejnou prezentaci projektu firmy Tweelingen. Okruh pozvaných byl celkem omezený. Starosta Mlejnský zapomněl o záměru informovat zbytek Jižního Města. Od čeho máme časopis Klíč? Ten slouží k propagaci starosty. Radnice si nemínila přidělávat starosti. Ale Jižní Město má uši. 14. ledna 2010 byla školní jídelna plná. K pozvaným signatářům dopisu se připojili další obyvatelé. Celkem jasně dali na srozuměnou, že projekt administrativní budovy doplněné nevzhlednými nadzemními garážemi považují za drzost prvního řádu.
Do jednání vstoupil další aktér: Ing. Arch. Jan Kábrt , vedoucí odboru územního rozvoje. Další manipulátor. Na plátně se objevil výkres, který zvedl vlnu pobouření. Park zabirala masa předimenzovaného objektu, pomníky se krčily u silnice a lípy vysazené u památku padlých z „Velké války“ zmizely. Tak vypadala revitalizace parku. Park to nebyl ani omylem. V tom okamžiku se Ing. arch. Kábrt obořil na stovku přítomných a prohlásil, že projektanti investora nemusí na prezentaci být „když to lidi nezajímá“. Ale zajímalo. Nažhavené publikum grilovalo projektanty přinejmenším dvě hodiny. Starosta Mlejnský zvolil ústupovou variantu a zmizel na muzikál. Ve dveřích stihl rozhovor s televizním štábem. Dobře, že tam kamera byla.
• Ing. arch. Kábrt „informuje“ zbytek Jižního Města | Ve svém archivu s pietou uchovávám dobový dokument z webu Prahy 11. Myslím, že není třeba komentáře. Revitalizace pietního místa/Karel Obrovský/20.1.2010 13:00:09 > „Je níže zmiňovanou revitalizací veřejného prostoru studie, která byla obyvatelům představena ve čtvrtek v ZŠ Chodov? Někteří, co obrázky ze studie údajně viděli říkají, že staré lípy na nich nemohli najít, a že snad pomníky byly umístěné před uvažovanou novou budovu. Možná to jen špatně interpretují. Aby se zabránilo dohadům, šlo by prosím obrázky studie zveřejnit na zdejším webu?“. Odpověď Ing. arch. Jan kábrt, vedoucí odboru územního rozvoje, 27.1.2010 12:17:24 > „Vážený pane Obrovský, na setkání s obyvateli byl do ZŠ Chodov pozván investor, který přišel i se svými projektanty, aby mohl podrobně seznámit obyvatele se svým záměrem (včetně návrhu na řešení pomníku a zeleně) a byl připraven vést diskuzi o požadavcích občanů na řešení pietního místa. Sami účastníci však představení záměru odmítli, takže chápu, že se o záměru pouze dohadují. Obrázky, které byly investorem připraveny k prezentaci na tomto setkání nemáme k dispozici. Se svou žádostí se můžete obrátit přímo na společnost Tweelingen.“
• Tak jsem sedl k počítači a začal kreslit | Městská část samozřejmě obrázky měla. Tweelingen je odevzal v rámci výběrového řízení. Z úřadu jsme je vymámili až po čase. Zatím jsme si vystačili sami. Pomohla nám televizní kamera, která kromě exibice starosty Mlejnského zachytila i plátno s prezentací projektu. Stačilo sejmout obrázek, natransformovat na identické body mapy a překreslit. Trvalo mi to pár hodin. S grafickou podobou projektu jsme vyrazili do ulic… Protivník nezahálel. Na 21.1.2010 chystal zastupitelstvo, které mělo schválit podstatné náležitosti budoucí kupní smlouvy a odsouhlasit výši kupní ceny: 10,7 milionu Kč > 1582Kč/m2, to se myslím vyplatí. Protivník chystal ještě něco jiného: sledování odpůrců stavby bezpečnostní agenturou Víta Bárty – kamaráda starosty Dalibora Mlejnského. Na scénu přichází ABL. Bude přituhovat.
• Rekapitulace | Tajemný Tweelingen zvítězil ve výběrovém řízení a chystá zástavbu parčíku (administrativní budova, garáže…). Nabídl cenu 10,7 milionu za 6 765 m2. Lahůdková částka. Pozemky u metra má získat téměř zdarma. Průběh výběrového řízení a postup radnice starosty Dalibora Mlejnského až příliš připomíná podvod a „pletichy ve výběrovém řízení“. Nabídce Tweelingenu předcházel ze strany radnice nepoužitelný znalecký posudek na cenu pozemků. Místo „odhadu tržní ceny“ si nechala zpracovat posudek „dle cenového předpisu“ (administrativní). Skutečná tržní hodnota je zcela jinde. Radnice organizuje tak trochu utajené setkání se skupinou signatářů protestního dopisu a o projektu navenek mlží. Zbývajících 80 000 obyvatel Jižního Města nic moc netuší.
• Čtvrtek 21. ledna 2010 | Beru si dovolenou a mířím na zasedání zastupitelstva. Většina normálních lidí si takovou atrakci odpustí. Já ne. Letmo studuji materiály, které se mi podařilo ukořistit. Čtu si všude, tentokrát volím toaletu. Brzy zjišťuji, že jsem si příhodnější místo nemohl vybrat. Projíždím bod číslo 8: Výběrové řízení na prodej pozemků (parku), o kterých starosta Mlejnský před třemi měsíci prohlásil: „… jde pouze o to abychom dostali zaprvé nápady, nebo nějaké studie, jak by bylo možno území využít… teď se prostě nejedná o prodej pozemků.“ Už tehdy mlžil. Týden předtím schválila jeho parta záměr prodeje a šla nekompromisně za svým.
Letmý pohled do papírů. V brněnském hancecu by se asi řeklo: šméčko, nebo betálná fligna. Ve zbytku světa používají slovo tunel. To si snad dělají šoufky. Prodávat metr čtvereční za 1582 korun? Nejsem zrovna genius, ale tohle je síla. Znalecký posudek v materiálech není a nedostanou ho ani zastupitelé. Proč také? Zjistilo by se, v čem je zakopaný pes. Je čtvrtek, 21. ledna 2010. Okolo poledního přituhuje. V diskuzi dostává svých pět minut Katka. Tenkrát to pro mě byla ještě „doktorka Zelenková“, po ní Ing. Štyler z OS Chodov, místní chasník s povahou buldoka. Drží a nepustí. Dnes už je to pro mě Jirka. O pár dní později ho bude sledovat bezpečnostní agentura ABL. Firma Víta Bárty, kamaráda starosty Dalibora Mlejnského. Štyler se pro Bártovy fízly stane „objektem Pekař“ a nebude v jejich hledáčku sám. Mezi sledovanými se ocitne i další řečník, Ing. Kos. Dnes už Láďa. A zase nepůjde jen o ty dva. ABL se zaměří na všechny odpůrce stavby.
Dostávám slovo a svých pět minut. Jsem pro ně neznámý chlápek z ulice. Zpochybňuji kupní cenu a poznamenám, že se má prodávat firmě bez historie a s akciemi na doručitele. Chci vidět znalecký posudek. Ten není k dispozici! Zastupitelé budou hlasovat naslepo. U mikrofonu se vystřídá patnáct lidí. Mlejnskému se to pranic nelíbí a jeho lidé využívají jednací řád. Návrh na ukončení diskuze jim napoprvé těsně nevyšel. ODS nasazuje Jana Gabriela – borce, který se snad návrhy na ukončování diskuzí živí. Dnes už se tomu i smějeme. Jeho zdůvodnění nebývá příliš nápadité: „Točíme se k kruhu, nikdo nic nového neřekne…“ Druhý pokus o ukončení diskuze je úspěšný.
• Marta Šorfová proti zbytku ODS | Nikdo další se do diskuse hlásit nemůže. Je uzavřena. V debatě pokračují ti, jejichž jména ještě svítí na tabuli. Slovo dostává Marta Šorfová. Bývalá starostka, kterou vyhodili v roce 2006 ze sedla dravci ze stejné strany (Mlejnského parta, ODS). Tenkrát jsme ještě nevěděli, co se okolo toho odehrálo. První aféra okolo sledovačky vypukla až osm měsíců po jednání, které zde popisuji a Šorfová byla nejviditelnějším cílem fízlů ABL již v letech 2006-2007. Starosta Dalibor Mlejnský a předseda místní ODS Jiří Janeček se tehdy před novináři dušovali: „My jsme si sledování rozhodně neobjednali!“ a Mlejnský tvrdil, že byl sám sledován. Pobavilo mě to tak, že jsem na to téma napsal pár blogů. Šorfová poukazovala na chybějící posudek, průběh výběrového řízení, nesmyslnou kupní cenu i nepřijatelnost záměru s ohledem na místní obyvatele. Přidal se k ní Ing. Popov, její kolega z ODS. Prohlásil, že nebude pro prodej hlasovat. Chybí mu zásadní materiály. Oba uvedení aktéři jsou později vyloučeni z klubu ODS. Nezapadli do party.
• Jako do dubu | Ing. Petr Jirava (starosta v letech 1994 – 2002) navrhuje zrušit výběrové řízení na prodej pozemků: 12 pro, 25 proti, 5 zastupitelů se zdrželo hlasování. Neprošlo to, jak jinak? Prodeji se brání Ing. Radka Soukupová a Ing. Jiří Krautwurm. Argumentují klidně a věcně, se záměrem nesouhlasí, předkládají protinávrhy a požadují vypsání místního referenda. Ať si lidé rozhodnou sami. Je to jako když mluvíš do dubu. Nakonec je dobojováno. Modro-oranžová koalice si svůj záměr prosadila 29 hlasy. Komunisté hlasovali takticky proti. Vypadalo to dobře. Mlejnského parta je tehdy nepotřebovala, ale jejich čas ještě přijde.
• Odpůrci prodeje pozemků se brání… | …snaží se informovat obyvatele Jižního Města o odsouhlaseném záměru prodeje a „revitalizaci parku“ administrativní budovou a garážemi. Spojují síly několika občanských sdružení napříč Jižním Městem. Vydávají Jihoměstské noviny. Informují přátele. Chtějí kandidovat do komunálních voleb. Mají se oč opřít. V parku jsou pomníky obětem dvou válek. Naši předkové v něm kdysi zasadili lípy. Masarykovu, Wilsonovu, Denisovu a Legií. Postupně je doplnili dalšími. Za každého souseda padlého ve „Velké válce“ jednu. Jejich hroby jsou v karpatských průsmycích, Haliči, Albánii, nebo na Isonzu. Tam se proti přesile Italů bránili zatraceně urputně. My budeme válčit tady a teď. Pomníky a lípy tvoří naši první obrannou linii. Připravujeme petici proti prodeji parku a Bártova ABL chystá nádobíčko. Nebude to pro ni úplně jednoduchá akce. Štylerův rodinný dům musí šmírovat ze dvou stanovišť. Jedna parta hlídá vstup z ulice, druhá výjezd z garáže na opačné straně parcely.
• Rubáš nemá kapsy | Očistec existuje a peklo jakbysmet. Včera jsem tam byl od rána až do večera. Vzal jsem si na to volno. Těsná většina zastupitelů schválila prodej Litochlebského parku za 38 milionů korun. Starosta nám vypínal mikrofon a jeho vlčáky věcná argumentace naprosto nezajímala. Prostě ji nepřipustili. Sami vykládali pohádky, které zvednou tlak i naprostým flegmatikům. Hlasovalo se bez zásadních dokumentů. Z nich by vyplynulo, že jihoměstská mafie jedná proti lidem a v rozporu se zákonem. Proto v materiálech do zastupitelstva pro jistotu chyběly. Měl jsem je v batohu a největší tašce, která se válela doma ve špajzu. Zbytečně. Veřejný zájem jako vyšitý.
Při pročítání znaleckého posudku oceňujícího pozemky mi málem vypadly oči z důlků. Obsahuje do očí bijící nesmysly. Cena je samozřejmě „podseknutá“. Už zase. Všimli si toho i v Mf Dnes. Minimální škodu si troufám odhadnout tak na 12 milionů Kč. Ve skutečnosti se nedá vyčíslit. K čemu jsou prachy, když tam ten barák nikdo nechce? Park má prostě zůstat parkem. Takový požadavek byl i v petici, kvůli které nás fízlovala ABL. Tak si říkám, co asi dělá Policie ČR? O případu samozřejmě ví. Táhne se od roku 2009 a není zase tak složitý. V souvislosti s prodejem jsem chtěl zařadit do programu zastupitelstva osm bodů. Ve skutečnosti jsem samozřejmě nepředpokládal, že by se o nich Mlejnského parta bavila. Zde jsou. Mohlo jich být klidně dvacet…
• Body navržené do zastupitelstva trochu prozrazují, o čem bude dále řeč:
1. Znalecké posudky oceňující pozemky před jejich prodejem – vady posudků a jejich podvodné použití.
2. Záměr prodeje pozemků na Litochlebském náměstí a úloha ABL- sledování odpůrců stavby v parku (období únor – září 2010)
3. Úloha ODS Prahy 11 v podvodu na Litochlebském náměstí
4. Úloha ČSSD v podvodu na Litochlebském náměstí
5. Úloha KSČM v podvodu na Litochlebském náměstí
6. ODS Prahy 11 a akce proti odpůrcům prodeje pozemků- sledování ABL, dezinformace, anonymy, dopisy starosty obyvatelům Prahy 11
7.Přepadení Ing. Jiřího Štylera a jeho souvislost s prodejem pozemků (parku na Litochlebském náměstí). Ničení majetku odpůrců radnice, zastrašování odpůrců radnice ovládané Daliborem Mlejnským.
8. Kontrolní výbor vedený JUDr. Františkem Hoffmanem (KSČM) a jeho role v poskytování alibi radnici Prahy 11- kontroly prodejů pozemků
9. Po návštěvě zastupitelstva by asi většina lidí přehodnotila představy o levici a pravici. Nic takového neexistuje. Existují prachy a ty nesmrdí.
• Přepadení a ODS | Jirka Štyler byl přepaden u vlastního domu a šlo mu o život. Místo přepadení měla dokonale zmapované Bártova ABL, která Ing. Štylera a Ing. Kose sledovala v souvislosti s jejich odporem proti záměrům Mlejnského radnice a to od února do září 2010. Proč? Všechny stopy směřují k ODS Prahy 11. Překáželi jsme starostovi Daliboru Mlejnskému, předsedovi ODS Jiřímu Janečkovi a jejich věrným. V té době nás propojila kauza prodeje pozemků na Litochlebském náměstí. Mlejnského parta je chtěla „střelit“ pod cenou. Byli jsme přesvědčeni o tom, že přepadení souvisí s naší snahou o odkrytí pozadí špinavých kšeftů na Praze 11. Policie k případu přistupovala s podivnou nedůsledností a vedení místní ODS dělalo hloupé chyby. Anonymní letáky mohlo rovnou podepsat (viz blog Jihoměstské Palermo)
• Co předcházelo? | Běh událostí najdete v minulých dílech „Podvodu na Litochlebském náměstí)“ Stručně je shrnu. Radnice ovládaná Mlejnským a Janečkem podepsala smlouvu s neznámou společností Tweelingen, které přislíbila pozemky v parku za naprosto směšnou cenu. Mělo se tam stavět cosi bohulibého. Co to bylo? Administrativní budova a garáže. Místní to nenechali jen tak. Zorganizovali se a občanská sdružení spojila síly k tomu, aby zamíchala pořadím v nadcházejících volbách. Byl jsem u toho. Reakce přišla vzápětí. Od února 2010 nás na každém kroku sledovala Bártova ABL. Štylerovu přepadení předcházel celkem běžný folklor. Ing. Kosovi někdo prořezal pneumatiky a poškrábal okna auta. Později jsme zjistili, že byl v hledáčku ABL. Stejně jako jeho nešťastná Fabia. ABL zároveň sledovala Štylerův dům i jeho pohyb. V jednom období prakticky nepřetržitě. Shodu okolností, to bylo v době, kdy jsme zorganizovali petici proti podvodnému prodeji pozemků v parku na Litochlebském náměstí. Jedna náhoda za druhou. Zvláštní…
• Fond na likvidaci hajzlovin | Zpočátku jsme situaci brali celkem s nadhledem. Založili jsme virtuální fond na „likvidaci hajzlovin“ takže se poškozená Fabia z utržených ran záhy vylízala. Zdeněk Kvítek měl s podobnými lapáliemi osobní zkušenost. Dovolil si prorokovat: „Pokud následující incident nebyl náhodou, tak útoky budou směřovány na nás, naše příbuzné a budou opakované.“ O měsíc později se ukázalo, že trefil do černého.
• Horký červen | 28. červen 2010. Den jako stvořený ke koupání na Slávii. Mobilnímu telefonu nedělala voda dobře, takže jsem jeho zvonění propásl. Jirka Štyler. Zastavím se u něj cestou zpět. Někdy před čtvrtou hodinou zvoním u jeho domu. Okno v patře otvírá Štylerův syn. Zmiňuji nepřijatý hovor a ptám se po tátovi. Odpověď mě vyvedla z míry: „To jsem volal já. Tátu odvezla sanitka. Někdo ho přepadl.“
• Tisková zpráva | Co s tím? Získal jsem první informace a večer v rychlosti vytvořil tiskovou zprávu: „V pondělí, 28.6.2010 (okolo 15:00), byl na pražském Chodově zákeřně a neočekávaně přepaden předseda Hnutí pro Prahu 11, Ing. Jiří Štyler. Neznámý útočník nějakou dobu vyčkával v okolí jeho domu. K úderu použil pravděpodobně boxer, nebo jiný předmět. Jiří Štyler skončil v krvi a bezvědomí. Po příjezdu záchranky byl převezen do Thomayerovy nemocnice, kde zůstává na pozorování. Obličej a zátylek zdobí osm stehů. Policie ČR jej dosud nevyslechla… V minulosti se odehrály další útoky. Mgr. Zdeněk Kvítek, PhD před časem se štěstím vyvázl, když mu po odbočení z dálnice upadlo kolo držíci na jednom šroubu. PhDr. Šárka Zdeňková našla v září minulého roku poškozené vozidlo den před veřejným projednáváním developerského projektu „Velké Roztyly“. Na místě je celá řada otázek. Komu a proč naše činnost překáží? Kdo bude na řadě příště? Motivem by mohl být náš zájem o pozadí developerských projektů, výběrových řízení a podivných obchodů s pozemky Městské části Prahy 11 a Hlavního města Prahy. Zdá se, že jsme nahlédli za oponu.“
•Rekonstrukce události | Po Jirkově návratu z nemocnice jsme mohli doplnit střípky do mozaiky přepadení. Tajemný zločinec se připravil docela dobře. Ono to není jen tak, sejmout ve vteřině urostlého chasníka, který vypadá, že by se mohl bránit. Být na místě útočníka, odhadnu váhu oběti na stodvacet kilo a jdu se zabývat něčím rozumnějším. Jak se to seběhlo? Ing. Štyler se vracel autem domů. Doprovázel ho čtrnáctiletý syn. U hřiště míjeli borce s tmavými brýlemi na očích. Na něco, nebo na někoho čekal. To ještě netušili, že se s ním o pár minut později setkají znovu. Jirka zajel do garáže. Pobíhal mezi autem a zahradou, syn se zabýval nákladem. Po chvíli tátu upozornil na chlápka, který stál před garáží. Nic neobvyklého. Štyler ho považoval za zákazníka, který si chce nejspíš objednat štrůdly. Vyšel před garáž a nabídl ruku k pozdravu: „Štyler, co pro Vás mohu udělat?“
V dávných dobách mělo toto zdvořilostní gesto také další význam. Naznačovalo, že protějšek přichází neozbrojen. Jenže tenkrát ještě neexistovaly elektrické paralyzery. Jirka si od té chvíle nic nepamatuje. Ošetřující lékař nám do toho vnesl trochu jasno. Rozbité temeno hlavy měla na svědomí kovová mřížka odvodňovacího kanálku, nebo zatravňovací dlaždice. O natržený nos (módní foto na počátku článku) se postaral útočník, který s nejvědší pravděpodobností kopl ležícího Štylera do obličeje. Syn slyšel z garáže hluk pádu doprovázené zasténáním Jirky. Když překonal první leknutí, stačil ještě zahlédnout útočníka. Grázl se klidil směrem k chodovskému metru. Peněženky s tržbou (Jirka ji držel v levačce) si ani nevšiml.
•Anonym z dílny ODS Prahy 11 | Takový anonymní dokument musí obsahovat alespoň špetku pravdy. Ta se vyskytuje v nadpisu. Jiří Štyler skutečně „zažádal ministra vnitra o ochranu“ a nebyl sám. Žádost podalo celé Hnutí pro Prahu 11. Motivem byla řada útoků na majetek a zdraví členů Hnutí pro Prahu 11 (Ing. Kose, Ing. Štylera, Mgr. Kvítka PhD, Ing. Freye). V některých případech se nám podařilo identifikovat původce. Příliš nás nepřekvapilo, že byli napojeni na místní špičky ODS. Štylerův problém s ukrajinskou mafií vznikl v hlavě předsedy místní ODS Jiřího Janečka. Představa ukrajinských cukrářů vykořisťovaných Štylerem by byla docela úsměvná, kdyby neměla zakrýt skutečné motivy. Anonym zmiňuje závoj nesrovnalostí okolo samotného činu. Zde se inspiroval Štylerovým líčením události. Jirka jednou v zápalu veřejného projevu prohlásil, že byl přepaden PŘED (správně ZA) svým domem. Na to živě reagoval Janeček (ODS), který začal celou událost zpochybňovat („Jednou za domem , podruhé před domem. Nevymyslel si to přepadení?“). Přiložená fotografie se skvrnami krve celkem výmluvně dokládá, kde k přepadení došlo.
A jsme u vydírání developerů a Litochlebského náměstí. Co tím „anonym“ Janeček myslel? Oslovovali jsme novináře, psali články a stáli na počátku několika televizních reportáží. Naše činnost měla celkem jasný cíl. Upozornit na rozkrádání obecního majetku. O tom, že šlo o rozkrádání nebylo nejmenších pochyb. Ve své důslednosti jsme šli dál, než bylo zdrávo. Opatřili jsme řadu důkazů, které měla shromáždit policie ihned po zveřejnění prvního článku o Litochlebském náměstí. Neudělala nic a to je téma na příští díl blogu.
• Závěr | Občas si na papír do načrtnu poznámky k veselejšímu tématu. Jen tak, do zásoby. Třeba budu mít chuť změřit síly se zdejšími autory a očekávat reakci čtenářů. V téhle chvíli mi záleží na tom, aby byl případ Litochlebského náměstí zaznamenán od začátku do konce. Bez toho by události časem ztratily jasné kontury a to nechci dopustit. Takže budu pokračovat. Podobných příběhů se určitě odvíjí celá řada a Vy z nich možná zachytíte pár zjednodušených souvislostí zaznamenaných uhoněným novinářem, nebo televizním reportérem. Na chvíli máte pocit, že se děje něco nekalého, ale pak všechno překryje další vrstva špíny. Příběhy zapadnou, jakoby se neodehrály. Nemají vypravěče, který zdědil tvrdohlavost po dědovi.
Petr Lukeš | blog autora > zde
Související odkazy:
• Místní se marně bouří proti mrakodrapu na Litochlebském náměstí > ZDE
• m4 architekti: Administrativní centrum Litochlebský park > ZDE
• Je libo pozemek na Praze 11? Developer jej dostane až třikrát levněji > ZDE
• Urbanistická smlouva > zde (Příloha 1 ; Příloha 2 ; Příloha 3)
• Znalecký posudek > část A ; část B
• Žaloba na přezkoumání správního rozhodnutí > ZDE
• Důvodová zpráva > ZDE
• Rozšíření trestního oznámení > ZDE
• Návrh na vydání předběžného opatření > ZDE
• Prodej pozemku (trestní oznámení) > ZDE
• Námitky OS Chodov ke stavebnímu řízení > ZDE
• Znalecký posudek (odhad ceny) > ZDE
• Mrakodrap na Litochlebském náměstí dostal „stopku“ > ZDE
• Chodovský mrakodrap konečně dostal červenou! Díky HPP 11
• Litochlebský park: konečné zamítnutí odvolání
• 2019: Developer mrakodrapu na Jižním Městě u soudu neuspěl
• 01/2021 > Další developerský útok na Litochlebské náměstí – přímo u památníku padlým světových válek chce investor postavit bytový dům Litopark > FACEBOOK
