• Mrakodrap na Litochlebském náměstí dostal „stopku“

• Blog Petra Lukeše byl načasován dokonale, dnes totiž spatřila světlo světa radostná zpráva: víc než stometrový mrakodrap na Litochlebském náměstí v Praze 11 stát nebude. Městský soud totiž zrušil územní rozhodnutí stavby. Dům měl stát v místech pomníku padlým. Proti výstavbě se postavili místní obyvatelé i opoziční politici. (…)

• Mrakodrap na Litochlebském náměstí dostal „stopku“

Máme zkušenosti s pražskou mafií jednající ruku v ruce se spřátelenými politiky. Rovněž tak s řadou tvárných úředníků vyzbrojených razítky. Jedno mají společné: předpokládají, že se občan zachová jako nemyslící trouba, kterému zacpou hubu rohlíkem máčeným v pančovaném rumu. Záměr výstavby stometrového mrakodrapu v parčíku nás zaměstnává pátým rokem. Mafiánská část příběhu, která souvisí s prodeji obecních pozemků pod cenou, zatím u soudu neskončila. Možná bude součástí něčeho daleko většího. Vlastní záměr výstavby soudní síní prošel. Dostali jsme ho až před Nejvyšší správní soud v Brně.

Normální člověk si může myslet, že je vše rozkradeno. Mýlí se. Obecní pozemky představují zlatý důl. Není třeba složitých triků. Stačí je prodat pod cenou, kupci povolit výstavbu předimenzované stavby a umlčet odpor usedlíků. Jak prosté. Jde o několik úředních kroků potvrzených kulatými razítky.

Investor potřebuje územní rozhodnutí a stavební povolení. Oba kroky lze realizovat díky špinavému triku, který samozřejmě odporuje zákonu: ohne se územní plán. V jeho směrné části dojde k nenápadné změně míry využití území. V našem případě se z písmene E stalo písmeno K. Díky tomu by mohl investor postavit místo běžné budovy stometrový mrakodrap pro 1500 úředníků a následně pronajímat téměř trojnásobek podlažní plochy. To se vyplatí. Místní obyvatelé si můžou stěžovat na lampárně. Přímo nechutnou roli sehrála Rada městské části Prahy 11 vedená starostou Daliborem Mlejnským. Zahuštění výstavby odsouhlasila bez ohledu na protesty obyvatel. Co je jim do nějakých lidí (Ti jsou dobří jedině k tomu, aby na ně „kdosi“ ve stejné chvíli nasadil fízly z bezpečnostní agentury ABL).

Podle městské části Prahy 11 a Magistrátu byla změna míry využití území v souladu se zákonem. Chvíli jsme s nimi strávili v kolotoči odvolání. Máte námitky? Zamítá se! Že by se zabývali věcnou podstatou? To by mohli rovnou zabalit. Zabalili jsme to my – do úhledné žaloby k Městskému soudu v Praze. ten podle očekávání úřadům ochotně přitakal a naši žalobu smetl ze stolu. Po přečtení odůvodnění rozsudku ze 7. února 2014 jsme nabyli dojmu, že byl vypracován účelově. Dojem to byl silný. Obsah žaludku se vydával na pochod. Zákon nám dával ještě jednu možnost: kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Stalo se.

O několik týdnů později o stížnosti rozhodoval senát Nejvyššího správního soudu. Jak? Docela drsně zkritizoval postup Městského soudu v Praze, jeho rozsudek zrušil a vrátil zpět k novému projednání. Senát měl zřejmě při studiu pražského rozsudku stejné problémy se žaludkem jako my.

Na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu rozhodoval Městský soud v Praze znovu. Tentokrát opačně. Úpravu územního plánu zrušil a stavbě mrakodrapu vystavil „stopku“. Inu, sudé pokusy bývají výrazně úspěšnější.

Kolik nás to stálo? Několik desítek tisíc se nám asi vrátí od žalované strany, která musí uhradit naše soudní výlohy, ale to není podstatné. Nad celou akcí jsme strávili stovky hodin času, kteŕý by se dal využít podstatně příjemnějším způsobem, než válkou s mafiány ovládajícími veřejný prostor.

Možná vám bude moje tvrzení připadat přitažené za vlasy. To je pouze tím, že neznáte všechny souvislosti. Jde o samé „drobnosti“:

Zmanipulované výběrové řízení a proces prodeje pozemků.

Kupec bez majetku a historie, zato však s akciemi na doručitele.

Laxní postup pražské policie, která odkládá trestní oznámení bez toho, že by se obtěžovala zajistit důkazní materiál.

Sledování odpůrců stavby agenturou ABL (příběh jsem popsal v starším blogu). ABL vlastnil Vít Bárta – přítel a partner Dalibora Mlejnského, starosty Prahy 11.

Přepadení Ing. Štylera, který patřil mezi sledované odpůrce stavby. Pobyt nemocnici je prima. Shodou okolností byl Ing. Štyler zcela prokazatelně pár týdnů před přepadením nepřetržitě sledován agenturou ABL v místě bydliště (zájemce odkazuji na starší blog).

Přepadení Ing. Freye, ničení aut Ing. Kosa a PhDr Zdeňkové.

Zastrašování odpůrců starosty Mlejnského borci z prostředí bojových sportů.

Anonymy z dílny Jiřího Janečka, (radního Prahy 11 a souputníka starosty Mlejnského), který nevyniká v zametání stop. Podle anonymů „vydíráme developery“ a za neútočení vybíráme výpalné. V neposlední řadě rovněž krademe. (Příběh jsem opět popsal ve starším blogu)

Osobní dopisy starosty Mlejnského voličům v roce 2010 obsahující variaci na téma „vydírání developerů“.

V projektu mrakodrapu skrytě figurovala advokátní kancelář Šachta a partners, od které je blízko k Ivo Rittigovi, na Kypr a Britské Panenské ostrovy.

Pokud se bude čtenář obtěžovat skládáním souvislostí, zřejmě dojde k závěru, který se přiblíží mému textu z roku 2010:

„Propletenec vlivných politiků, lobbistů a podnikatelů se snaží bez zbytečného rozruchu urvat z Jižního Města co se dá. Obecní a městské pozemky končí v rukách neprůhledných společností. Stáváme se svědky podivných výběrových řízení.Přihlížíme snahám o bezkonkurenční zahuštění výstavby, které přinese zisk několika šíbrům v pozadí a škodu všem obyvatelům.“

To, co platí pro Jižní Město, platí i pro celou Prahu, Brno, nebo Ústí nad Labem. Můžeme rezignovat, nebo s tím něco udělat.

Petr Lukeš