• Vážení občané, zachytili jsme debatu kolem polemiky PSP, považujeme ji užitečnou a tímto vám nabízíme slova pana Musila, člena o. s. Chodov
V § 43 pražských stavebních předpisů je uvedeno: „Stavba musí být navržena, prováděna, užívána a případně odstraňována tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech.“ (…)
Vážení občané,
zachytili jsme debatu kolem polemiky PSP, považujeme ji užitečnou a tímto vám nabízíme slova pana Musila, člena o. s. Chodov.
• V § 43 pražských stavebních předpisů je uvedeno:
„Stavba musí být navržena, prováděna, užívána a případně odstraňována tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech.“
Bude-li tento paragraf v Praze dodržován velmi se omezí výstavba velkých záměrů, které jsou významným zdrojem nové dopravy. Automobilová doprava je tady hlavním zdrojem hluku a škodlivin.
Kapacita území je z hlediska limitů na velké časti Prahy vyčerpána.
1) Hluk > Od roku 2010 se změnilo jeho posuzování. Je používána korekce 3dB a chyba +- 2dB ve prospěch developera. 1 dB je způsoben růstem dopravy o 30%. Přesto jsou pro nově plánované byty na Praze 11 potřeba protihlukové stěny, předsazené panely, neotvíravá okna a byty jsou ateliery. Vedle toho žije významná část obyvatel Prahy v prostředí, kde je taková úroveň hlukové zátěže která je typická pro možný výskyt ischemické choroby srdeční a infarktu myokardu (týká se asi 16% obyvatel), pro zvýšený krevní tlak (asi 25 % obyvatel). Přes 60% obyvatel má takovou hlukovou zátěž, která působí zhoršenou kvalitu spánku.
2) Škodliviny > Nyní se k hodnocení používají podle zákona hodnoty vypočítané za posledních 5 let pro čtverce 1 km2. V Praze to vychází s malými výjimkami pro všechny škodliviny, mimo BaP. K tomu se má jen přihlížet i když je to karcinom bez limitu. Limity jsou tedy plněny i pro pozemek dálnice D1, což je jistě paradox.
Přes změny ve vyhodnocování účinku hluku a škodlivin zdravotní důsledky se nemění a jsou stále špatné.
3) Zdravotní důsledky škodlivin > Státní zdravotní ústav vypočítal, že v Praze v důsledku znečištěného ovzduší za rok předčasně zemře 700 až 800 obyvatel. Při dopravních nehodách zahyne v Praze jen asi 50 lidí. To se snad považuje za normální?
Občané mají podle ústavy a zákonů právo na zdravé životní prostředí! Listina základních práv a svobod č.2/1993 Sb. ve svém čl. 35 odst. 1 uvádí: „Každý má právo na příznivé životní prostředí.“ Nelze stavět tam kde předčasně umírají lidé. I když limity nejsou překročeny. Je to stejné, jako když řidič jede 50 km/hod (povolena 80 km/hod). Na komunikaci je náledí a způsobí nehodu. Nepřizpůsobil rychlost stavu komunikace.
Dopady tohoto znečištění jsou dlouhodobě známy. Proto Světová zdravotnická organizace ve směrnici WHO air quaility guedelines global update 2005 stanovuje hodnotu pro roční průměr částic PM10 na úrovni 20 μg/m3. Pro maximální denní imise PM10 zůstává hodnota 50 μg/m3, ale počet překročení místo 35 jen 4 (jen 99% percentil). Pro průměrné roční imisní koncentrace PM2,5 je stanoven limit 10 μg/m3. Tyto hodnoty jsou za současných podmínek v ČR obtížně dosažitelné.
V Praze je toto doporučení překročeno pro PM10 u 79% obyvatel a pro PM2,5 u všech obyvatel.
Přesto v materiálech rozptylových studií pro území Prahy 11 je uvedeno, že se počítá s růstem hodnoty průměrné roční koncentrace PM10 do roku 2020 o 20%. Proto je nežádoucí povolovat další výstavbu v místech, kde jsou limity překračovány, nebo jsou plněny více než 70%.
Ve vyhlášce hlavního města Prahy č. 16/2010 z 16. 11. 2010 se uvádí: „V rámci ÚP je nutno nastavit takové meze pro objemy nové dopravy, které umožní alespoň v návrhovém horizontu dosáhnout splnění cílových imisních limitů na celém území HMP s dostatečnou rezervou.“
• Situace z hlediska potřeby další masivní výstavby v Praze.
Demografové vypočítali, že počet obyvatel české republiky v budoucnu klesne o jeden až několik milionů. V aktualizaci č.1 ZUR HMP je uvedeno: „V delším časovém horizontu bude počet obyvatel hlavního města korigován především migrací, která se dlouhodobě velmi těžko odhaduje. Podle demografické prognózy ČSÚ, která migraci nezapočítává, by měl výhledově počet obyvatel přirozenou měnou klesat (na 1 132 tisíc v roce 2040). Lze však očekávat, že počet osob pobývajících v Praze zůstane přinejmenším setrvalý, nebo bude mírně narůstat.“ Přitom v roce 2011 bylo v Praze 1 260 000 trvale žijících osob. Tedy lze předpokládat pokles o 128 000 osob, když neuvažujeme s těžko odhadnutelnou migrací. Stavební objekty se staví pro časový horizont nejméně 50 let. Je tedy otázkou, kdo je bude v budoucnu využívat? Proto aby se zdůvodnila potřeba další velké výstavby, předpokládá se migrace až 450 000 nových obyvatel. Není ale uvedeno odkud migrace přijde a zda bude potřebná.
• Závěr:
Při vytváření územních plánů a povolování další výstavby je potřebí brát v úvahu názory občanů, budoucí demografický vývoj a stav životního prostředí v Praze. Zákony vyhlášky a předpisy mají zajistit, aby občané naší republiky žili v zdravém životním prostředí, které se zlepšuje nikoliv zhoršuje. Další masivní výstavba situaci zhoršuje. Je proto jasné proč většina velkých záměrů vyvolává odpor obyvatel. Úředníci a politici preferují developery. Názor občanů se nebere v úvahu, přestože je rozhodováním úředníků a politiků je ovlivňováno zdraví, délka života a hodnota majetku občanů. Politici byli zvoleni občany a měli by je zastupovat a hájit jejich zájmy. Životní prostředí by se mělo zlepšovat. Tomu mají odpovídat zákony a předpisy.
Jan Musil. o. s. Chodov, dne 8. 7. 2015