• Na mimořádném jednání zastupitelstva MČ Praha 11 dne 18.2.2011 položila R. Soukupová několik otázek bývalé starostce Martě Šorfové. Otázky se týkaly předmětu mimořádného zastupitelstva, které se bylo svoláno kvůli sledování občanů Prahy 11 firmou ABL. Bohužel, M. Šorfová nedostala na zastupitelstvu prostor na otázky odpovědět, proto byly otázky písemně zformulovány a M. Šorfová požádána o jejich zodpovězení.
• Na mimořádném jednání zastupitelstva MČ Praha 11 dne 18.2.2011 položila R. Soukupová několik otázek bývalé starostce Martě Šorfové. Otázky se týkaly předmětu mimořádného zastupitelstva, které se bylo svoláno kvůli sledování občanů Prahy 11 firmou ABL. Bohužel, M. Šorfová nedostala na zastupitelstvu prostor na otázky odpovědět, proto byly otázky písemně zformulovány a M. Šorfová požádána o jejich zodpovězení.
1.) Hodně se nyní mluví o situaci na Praze 11 po volbách v roce 2006. Jak byste ale popsala situaci na Praze 11 před volbami v roce 2006?
Pro mne bylo před volbami 2006 důležité rozhodnutí, zda mám vůbec do ZMČ kandidovat. Ze strany ODS Prahy 11 jsem neměla potřebnou podporu, jak osobní, tak ani připravovanými volebními materiály. Konkrétní výhrady k mé práci na radnici mi nikdo nesdělil, jen jsem nepatřila do té „správné party“. Upřednostňovala jsem zájmy Jižního Města před zájmy některých jednotlivců. Vnímala jsem ale podporu občanů a rozhodla jsem se nakonec volební kampaň si vést a platit sama. Byla to taková volební mini kampanička (2 malé inzeráty v novinách a jeden plakátek A5 na rozdávání). Přesto jsem vlastně vyhrála, získala nejvyšší počet preferenčních hlasů (postoupila z 5. na 1. místo kandidátky ODS) a tím jsem pomohla i značce ODS na Praze 11.
2.) Jaká byla situace uvnitř místní ODS po volách 2006, kdy jste jako nejúspěšnější osoba ve volbách zůstala mimo tým D. Mlejnského?
Poděkování za získání hlasů a mandátu pro ODS jsem nedostala. Naopak mi bylo vyčítáno, že jsem si dovolila „přeskočit“ na naší kandidátce v rámci místní ODS preferované osoby.
Z těchto důvodů jsem byla „za odměnu“ zbavena všech stranických funkcí v ODS Prahy 11.
3.) Co bylo hlavní příčinou Vaší ostrakizace v místní ODS?
Již zmíněná vlastní volební kampaň a potom výhrady k veřejné volbě starosty a členů rady (prosazovala jsem volbu tajnou) byly od začátku příčinou mých neshod uvnitř klubu ODS. Dále jsem se snažila prosazovat na klubu ODS diskusi o jednotlivých materiálech a připravovaných rozhodnutích. To ostatní údajně zbytečně zdržovalo, a tak jsem na tyto kluby přestala být zvána. Odmítání jakékoliv diskuse bylo důvodem, že jsem pro některé materiály na ZMČ nemohla jako jediná z ODS hlasovat. Protože jsem neměla příležitost své výhrady a postoje k těmto kausám vysvětlit na klubu (zvána jsem byla vždy jen na „jakýsi“ klub ODS 15 minut před zahájením ZMČ, kde nebyl na vysvětlování čas), sdělovala jsem své pochybnosti a výhrady přímo při projednávání na ZMČ. To bylo dalším zdrojem neshod s kolegy z ODS. Vadilo jim i mé požadování různých materiálů z RMČ či výborů a komisí, či mé dotazy na jednotlivé záležitosti přímo v bodě na ZMČ k tomu určenému. Já jsem byla ale vždy zvyklá získat si co nejvíce informací o projednávané věci a podle toho se sama při hlasování rozhodnout.
4.) Jak hodnotíte uplynulé 4 roky z pohledu rozvoje Jižního Města?
Nemohu tvrdit, že se na Jižním Městě v minulém období některé věci nepodařily. Je spíš problém, že mnoho projektů, materiálů a záležitostí se řešilo bez vzájemné diskuse na ZMČ, ale i bez zjištění názoru dotčených občanů. Často to dělalo dojem, že „cíleně“ se musí o věci rozhodnout rychle a utajeně. Další otázkou je, zda vše bylo řešeno efektivně, úsporně a s nejmenšími náklady pro MČ. Mnoho peněz se ztratilo nevýhodnými prodeji pozemků, drahou a neprůhledně připravenou výstavbou, či nevýhodnými a zbytečnými smlouvami (SISI a pod.).
Mně nejvíce vadila arogance a nedůstojnost chování mých kolegů v ZMČ, jejich přehlížení oprávněných požadavků našich spoluobčanů a nechuť slyšet jiný názor, než je ten domluvený v RMČ.
5.) Které období v uplynulých 4 letech bylo pro Vás jako bývalou starostku nejtěžší?
Pro mne to byl hned začátek minulého volebního období, kdy jsem byla jako jediná v ODS (po nějaké době se ke mně přidal kolega P. Popov), kdo se snažil některé předkládané projekty a materiály rozporovat a ostatním z ODS jejich problémovost vysvětlovat. Bylo pro mne velice těžké smířit se s tím, že mé kolegy ze ZMČ diskuse o správě Jižního Města nezajímá. Z předchozích let jsem věděla, že osobní názor si musí člověk prověřovat právě diskusí a čerpáním informací od co největšího počtu kolegů, občanů, ale i přímých oponentů. Několikrát jsem si ověřila, že to, co jeden vidí jako dobrou věc prospěšnou pro rozvoj města, mohou občané bydlící v přímé blízkosti vnímat uplně jinak. V takových případech právě trpělivá diskuse s nimi může být zdrojem nových pohledů na věc, ale i nalezením nových méně kontraverzních řešení nebo kompromisů.
6.) Měla jste někdy pocit, že Vás někdo nutí k nějakým krokům?
Já jsem se nikdy k ničemu nutit nenechala a nenechala jsem se ani zastrašovat.
7.) Jak jste vnímala odchody členů ODS na Praze 11 do jiných buněk ODS či do jiných stran? Čím byly tyto odchody motivovány?
Celkem jsem tyto odchody z ODS Praha 11 jinam chápala. Motivací pro odchod mohla být nechuť k nedemokratickým metodám řízení a ke vnímání obhajoby vlastního menšinového názoru jako něčeho, co je potřeba stranicky trestat (tak se to dělalo v předlistopadové KSČ).
8.) V uplynulých 4 letech jste se netajila veřejnou kritikou postupů starosty Mlejnského, resp. Rady MČ Praha 11. Co považujete za nejproblematičtější kauzu?
Vždy, když jsem něco vnímala jako problém pro občany nebo MČ, snažila jsem se reagovat hned při projednávání na komisi nebo v ZMČ. Snažila jsem se své připomínky uplatnit okamžitě při projednávání takovýchto materiálů.
Jako největší problém vnímám veškeré, pro MČ Praha 11 nevýhodné, prodeje městských pozemků, protože takovýto prodej se již následně velice těžko napravuje. Prodeje přinesou v budoucnu i další problémy, protože MČ má daleko menší možnosti následně ovlivňovat to, co bude na těchto pozemcích projektováno a budováno. Dochází na žádost nového majitele i ke změně územního plánu nebo k navyšování různých zastavovacích koeficientů v neprospěch (i finanční) MČ. Já jsem vždy preferovala nájem pozemků do doby než bude vydáno stavební povolení či přímo do doby kolaudace odsouhlasených objektů.
9.) Jak se místní buňka ODS vyrovnávala s Vašimi postoji?
Celkem je to již zmíněno v přechozích odpovědích (např. z pozice 1. místopředsedkyně oblasti jsem se stala řadovou členkou), ale nechci to více konkretizovat.
10.) Měla jste někdy pocit, že by kolegové z ODS uvítali Váš odchod ze strany?
Ten pocit jsem měla. Byla jsem i vícekrát vyzvána, abych zvážila svůj odchod z klubu zastupitelů za ODS, jinak že mohu být vyloučena. Byla mi vytýkána nejednotnost hlasování s ostatními zastupiteli za ODS při kontraverzních materiálech.
11.) Je veřejným tajemstvím, že jste se stala předmětem několika fyzických napadení a jiných nevybíravých útoků. Mohla byste je, prosím, popsat? Byl některý z nich objasněn policií?
Nerada bych tady některé nevybíravé a zastrašující způsoby použité vůči mně popisovala. Z pohledu posledních zjištěných informací a událostí vypadají teď daleko závažněji, než jsem si kdy připouštěla. Nechtěla bych také, aby se takové metody staly pro někoho návodem. Souhrnné policejní vyšetřování ještě probíhá.
12.) Máte nějaké vysvětlení těchto mafiánských praktik?
Vysvětlení nemám, protože takovéto praktiky jsem nikdy nebyla a nebudu ochotna tolerovat. Mafiánské jednání ani vysvětlení mít nemůže! Nechápu, že se k takovým metodám může někdo snížit. Musí to být někdo, kdo si není sám sebou jist, neuznává a nechce slyšet názory druhých, neumí vést dialog a diskusi; potom ze svého pohledu jako samozřejmost volí nátlak, zastrašování a násilí.
13.) V současné době je veřejnost zděšena zveřejněním sledování komunálních politiků a prostých občanů na Praze 11. Napadlo Vás, že byste mohla být sledována? Mohl mít někdo z Vašeho sledování prospěch?
Ne, nikdy mne nenapadlo a netušila jsem, že jsem byla sledována. Kdyby mi novináři neukázali takové množství materiálů, nikdy bych tomu nevěřila. Byla jsem ale zděšena mnohem víc, když jsem viděla materiály, ze kterých vyplynulo, že sledována jsem nebyla jen já (jako politička), ale i moji synové a můj manžel (již od jara 2006, kdy jsem ještě byla starostkou MČ Praha 11) a následně i moji přátelé. Do dnešního dne se stále nemohu vyrovnat s obludností a rozsahem tohoto případu.
Jsem přesvědčena, že motivací mého sledování měl být něčí prospěch (získanými materiály mne někdo chtěl zastrašit nebo k něčemu donutit), jinak by zadavatel či zadavatelé nevynakládal(i) jistě nemalé prostředky, které tato rozsáhlá akce spotřebovala. Důležité bude zjištění, kdo celé sledování platit a z jakých prostředků, zda akce sledování byla v roce 2007 hrazena smlouvami s MČ Praha 11, tj. daňovými poplatníky (jak bylo naznačeno na jedné tiskové konferenci).
Zda se zadavatelé očekávaného prospěchu dočkali, je ale otázkou? Já myslím, že sledováním mé rodiny a mých přátel, ne. Doufám, že zadavatelé sledování budou ze svého konání skládat účty.
14.) Jaké byly vztahy mezi firmou ABL a radnicí Prahy 11? Jak byla zahájena vzájemná spolupráce?
Za mého starostování firma ABL na MČ nepůsobila. S panem V. Bártou mě seznámil D. Mlejnský jako s někým, kdo má zkušenosti s bezpečnostními prvky ve velkých nákupních centrech (bylo to těsně před otevřením OC Chodov) a který může poradit a zkušenosti předat.
Jaké a na základě čeho byly uzavírány smlouvy s firmou ABL v dalším volebním období je otázka na někoho jiného. Kdy začala firma ABL neoficiálně působit na Praze 11, nevím.
15.) Mnozí z Vašich původních kolegů z ODS z místní buňky odešli, proč Vy jste přes evidentní rozpory zůstala?
Víte, slovnímu násilí ani zastrašování se nemá ustupovat. Já jsem chtěla zůstat v ODS na Praze 11 a snažit se o obnovu slušného a demokratického chování mezi námi. Odejít, je někdy to nejjednodušší, co člověk může udělat.
Ve chvíli, kdy došlo k vyloučení jednoho kolegy z klubu zastupitelů ODS, jsem na protest proti tomuto nedemokratickému postupu vystoupila z klubu ODS. To byl již opravdu poslední možný krok, jak ukázat, že s takovými metodami zásadně nesouhlasím a rozhodně s nimi nechci být spojována.
16.) Máte nějakou představu, co by napomohlo obnovení politické kultury na Praze 11?
Je důležité, aby se řádně vyšetřilo, kdo odsouzení hodné metody místo slušného jednání na Prahu 11 zavedl a kdo je používal. Zadavatelé musí nést za své činy odpovědnost. To je první krok pro možnou nápravu politické kultury na Jižním Městě.
Na Prahu 11 se musí vrátit vzájemná tolerance, slušnost, klidná a rozumná diskuse. Musí zmizet arogance moci a zadržování informací. Musí se upřednostňovat zájem zde bydlících občanů před megalomanskými požadavky investorů. Mocenské chování části minulého zastupitelstva se nesmí opakovat.
Rozhovor připravila Radka Soukupová a HPP 11 děkuje paní Šorfové za její ochotu odpovědět na naše otázky.