• O memorandu a přístavbě ZŠ Chodov | FB
Členové koalice se již od lednového zastupitelstva snaží zpochybnit nutnost přístavby chodovské školy. Argumentují přitom demografickým vývojem, kdy má všeobecně „ubývat“ školních dětí. Tedy i dětí ze současného spádového obvodu školy, které tak prý nedokáží její navýšenou kapacitu zaplnit. Na tomto místě je dobré zmínit dvě věci – že již dvakrát došlo ke zmenšení spádového obvodu ZŠ Chodov (jedenkrát ve prospěch ZŠ Mikulova, jedenkrát ve prospěch ZŠ Donovalská), a že koalice permanentně zapomíná do této bilance započítat „budoucí“ děti z relativně rozsáhlé plánované výstavby v okolí, kterou v rámci „revitalizace“ stanice metra Opatov a příslibu přeměny Jižního Města na „město pro mladé“, vehementně podporuje.
Řešením tohoto „problému“ má prý být spádovost Vestce, jehož finanční příspěvek “dovolí” přístavbu školy realizovat. Bez něj to údajně nelze. Městská část si to totiž najednou (oproti minulému volebnímu období) už nemůže dovolit. A možná je to výjimečně i celá a úplná pravda, protože všechny možné i nemožné finanční prostředky se koalice rozhodla „vložit“ do rekonstrukce ubytovny Sandra. Té rekonstrukce, u které neexistuje žádná studie, zda je taková rekonstrukce vůbec ekonomicky výhodná, nebo zda by bylo vhodnější s objektem naložit jinak. Tudíž na dubnovém jednání zastupitelstva byla pro změnu celá věc koalicí prezentována tak, že kdo není pro „Memorandum o spolupráci“ s Vestcem, je proti dostavbě školy!
Hnutí pro Prahu 11 přitom dostavbu této školy podporuje už řadu let! Plně se ztotožňuje s názorem jejího ředitele, pana Hovorky, že se díky této přístavbě škola konečně posune z 19. do 21. století. O nic jiného se nikomu z nás nejedná. A právě proto nemůžeme souhlasit se spádovostí dětí z Vestce, natož na dobu dlouhých 25 let. Domníváme se totiž, že to bude mít přímý vliv na kvalitu a úroveň výuky dětí a že to s sebou ponese i řadu dalších problémů, paradoxně opět a zejména prostorových, které se právě přístavbou školy měly vyřešit.
V rámci nového křídla školy má být totiž vystavěno sedm kmenových a pět speciálních učeben, sborovna, kabinety a malá tělocvična. Díky tomu se budou moci přesunout dvě první třídy z budovy mateřské školy do budovy školy základní a ty třídy, které dnes mají jako své kmenové učebny malé třídy původně používané pro dělenou výuku, získají nový důstojný prostor s dostatečnou kapacitou. Celkově by tak škola měla mít 20 kmenových tříd a 6 tříd na dělenou výuku plus zázemí pro učitele a šatny pro děti. Její kapacita by se tak měla navýšit nikoliv o sedm tříd (analogicky k 7 kmenovým učebnám), ale pouze o cca 100 žáků (přibližně 3-4 třídy), tedy na celkových 550, max. 600 dětí ze současných cca 484 žáků.
Pokud je v rámci příspěvku na dostavbu školy počítáno s 9 ročníky x 30 žáků x 25 let pro Vestec, jednoduchá matematika klade prostou otázku: kam se tedy všechny ty vestecké děti vlastně vejdou? Starosta Vestce, pan Švec, sice na jednání zastupitelstva zmiňoval jakousi demografickou studii, „se kterou se všichni mohli seznámit“, ale nám ji samozřejmě nikdo k nahlédnutí nedal. Je otázka zda proto, že „koalice se nemá důvod s opozicí bavit“ a dělá všechno proto, abychom byli co nejvíce „nekonstruktivní“, nebo je v tom ještě něco jiného…
Ať tak či tak, my netušíme, zda se má v následujících letech jednat o deset nebo čtyřiadvacet dětí ročně (obě čísla v této souvislosti zazněla). Podstatnější je ovšem to, že o kolik dětí se bude jednat za sedm let, nemá představu ani sám Vestec! Na již několikrát zmiňovaném audiozáznamu z jednání vesteckého zastupitelstva bylo jasně řečeno, že nikdo není s to říct, kolik vesteckých školních dětí bude za sedm let! Natož za patnáct nebo dvacet…
Stejně tak nikdo není schopen říct, kolik se přesně narodí dětí v okolí školy, kolik se jich sem přistěhuje či kolik rodičů spáchá „podvod“ s trvalým bydlištěm svého dítěte, aby se dítě do této dobré, kvalitní a nejen mezi jihoměstskými rodiči vyhlášené školy dostalo. Takže nebude za pár let potřeba další přístavba nebo opět měnit spádové obvody?
Mgr. Ivana Hovorková, HPP 11
• Jaké jsou jiné možnosti Vestce aneb nejde o „záchranu“ tamních dětí
Vestec nemá jen dvě možnosti, jak situaci prezentovalo vedení této obce na svém zasedání zastupitelstva dne 27. března 2019 (viz již zmiňovaný audiozáznam na stránkách Vestce) – tedy vytvořit spádovost pro své děti v ZŠ Chodov na Praze 11 nebo vystavět svou vlastní „velkou“ školu za půl miliardy Kč. Dalších možností je celá řada. Může oslovit i jiné blízké pražské městské části – Písnici, Libuš, Kunratice, Kamýk, Modřany.. Může oslovit i jiné obce v okolí – Průhonice, Jesenici, Jílové u Prahy, Psáry, Dolní Břežany… Může se dohodnut na spádovosti pro své děti v jiné škole na Praze 11, například některé velké sídlištní škole, která se potýká s nedostatkem žáků, nebo která má již dnes volné kapacity pro jejich přijetí.
Další možností je vystavět svou vlastní školu, ale v trochu jiné než zmiňované „obří podobě“. Zde se těch možností nabízí celé řada a většina z nich je plně v souladu s inovativními trendy a přístupy ke vzdělávání, například: Škola jen s prvním stupněm, pro druhý stupeň zajistit spádovost jinde (třeba i na Praze 11, zde by se určitě volné kapacity našly). Malotřídní škola (má velkou řadu výhod, v mnohém se podobá reformním a alternativním školám, již dnes se zde pracuje s řadou moderních a inovativních metod). Montessori škola (vzdělávací směr založený mimo jiné právě na věkově smíšených třídách). Malá školní budova jako zázemí pro lesní školu.
Pokud už by se Vestec rozhodl vystavět školu dle zmiňovaných parametrů, tedy školu se dvěma třídami v každém ročníku a cca 450-540 žáky (údajně se totiž vyplatí školu postavit až při padesáti a více dětech v ročníku), může své volné kapacity v takovéto škole nabídnout jiným obcím v okolí. Případně též školu vystavět již za jejich finančního i jiného přispění (např. poskytnutí pozemku). K financování pak může použít i jiné zdroje – třeba dotace MŠMT, dotace Státního fondu životního prostředí při stavbě pasivní budovy apod.
Mgr. Ivana Hovorková, HPP 11
• Proč by měla být spádovou pro vestecké děti škola ve Vestci
Škola má být přirozeným komunitním centrem obce. Výuka dětí v dopoledních hodinách není jejím jediným úkolem ani možností. Spektrum činností i běžné státní školy má být mnohem širší! Děti by měly být součástí společnosti, ve které žijí. Potkávat se ve škole i na ulici s místními dětmi, dospělými i staršími lidmi. Znát lidi ze svého okolí, být součástí místní komunity. Nebyl by podporován satelitní charakter obcí kolem Prahy. Děti by získaly bližší vztah k místu, kde žijí a spíše by porozuměly vzájemné propojenosti společenských a přírodních, lokálních a globálních, minulých a budoucích procesů. Děti by nemusely strávit hodinu denně dojížděním. Namísto toho by si mohly třeba hodinu denně hrát s kamarády nebo běhat venku na hřišti. Tento čas by ale také mohly smysluplně trávit třeba se svými rodiči. To vše je z hlediska výchovy a vývoje dítěte více než žádoucí! Děti by mohly chodit do školy pěšky, což má dle odborníků velkou řadu přínosů – naučí se pohybovat v dopravním provozu, je to příležitost pro osamostatnění dítěte, příležitost k pravidelnému pohybu, chůze rozvíjí i děti sociálně atd. Vznikl by tlak ze strany rodičů a dětí na vytváření a využívání tamní veřejné vybavenosti, a nikoliv veřejné vybavenosti Jižního Města, která je budována a udržována z prostředků Prahy 11 a nikoliv Vestce. Protože školou to „nekončí“ (kroužky, lékaři, hřiště, sportoviště…).
Pro každé dítě by měla být tou nejlepší možnou školou ta škola, která je mu nejblíže. Je také třeba vytvářet „společenskou objednávku” na kvalitní a inovativní školství, využít každou příležitost takovou školu vytvořit! A nikoliv poslat děti prostě „jinam“. Úkolem vzdělávání nemá být naučit děti zpaměti co největší množství informací, škola má především rozvíjet individualitu dětí, jejich sociální a občanské kompetence. Vzhledem k předpokládanému nižšímu počtu žáků ve třídě, může takováto škola s velkou pravděpodobností zajistit pro své děti i lepší „vzdělání“, než „ve švech“ praskající škola v Praze. Ve škole budou vytvořena i nová pracovní místa pro tamní obyvatele. Bude podporována místní ekonomika (např. odebíráním lokálních surovin od místních zemědělců školní jídelnou, zajištění autobusové dopravy na výlet místní firmou, pořádáním kroužků místní organizací atd.), bude podpořen rozvoj obce jako takové.
Je dobré také uvažovat do budoucna. Dnešní děti budou mít jednoho dne svoje děti, nastane generační obměna, Vestec bude muset opět řešit problém s tím, že má velký počet školních dětí, ale žádnou školu.
Mgr. Ivana Hovorková, HPP 11
• ZŠ Chodov – Vestec: doprava a životní prostředí
Spádovost dětí z Vestce neovlivní jen školu jako takovou, ale i její bezprostřední okolí. Stoprocentně lze očekávat nárůst dopravy v přilehlých ulicích. Otázkou tak není „jestli“, ale pouze „o kolik“. Pro začátek to může být třeba jen několik desítek aut denně, časem ale i několik set. Vestec se prý zasadí o vytvoření “školního autobusu”, jako v případě ZŠ Campanus. Starosta Vestce pan Švec sice na jednání zastupitelstva deklaroval, že je velkým podporovatelem hromadné dopravy a společných cest do školy i vzdělávání vesteckých dětí, ale nikdo nemá možnost donutit rodiče tento autobus, případně i příměstskou linku 326 (či případnou jinou, k tomuto účelu „zřízenou“) skutečně využívat.
Analogicky ke zkušenostem k situaci v ZŠ Campanus – ranní autobusy jsou pro dopravu dětí do školy využívány relativně hojně, ale odpoledne je již situace jiná. Děti končí s vyučováním v různou dobu, některé zůstávají v družině a odpoledne odjíždějí společně autobusem, jiné mají kroužky nebo je po práci vyzvedávají rodiče. Počítat je třeba ale také se zhoršením (byť vždy dočasným) možností parkování a situace na přilehlých komunikacích, obzvláště pro rezidenty: rodiče mnohdy čekají na své děti jdoucí ze školy v autech, obzvláště v zimě navíc nechávají zapnuté motory, aby se ohřáli, někdy třeba i několik desítek minut, a to vše přímo pod okny rezidentů. Případně musí někde dočasně vozidlo zaparkovat/odstavit a dítě jít do školy osobně vyzvednout. Vzhledem k celkové situaci ohledně parkování na JM se tak často děje nejen na vyhrazených parkovacích místech, ale v podstatě kdekoliv v okolí. Zvýšená doprava přirozeně znamená další zvýšení hlukové zátěže i znečištění životního prostředí.
Navíc je třeba počítat také s tím, že dovezením, případně vyzvednutím dítěte ze školy, problémy s dopravou zdaleka nekončí. Logicky s tím budou spojené také další jízdy po JM typu rozvážení na kroužky, k lékaři, na hřiště, do obchodu na nákup, do knihovny apod. Vznikne tak také další tlak na veřejnou vybavenost Jižního Města, budovanou z prostředků naší městské části a bez přispění obce Vestec.
Mgr. Ivana Hovorková, HPP 11
• Z jednání obce Vestec o „Memorandu o spolupráci“
Dne 27. března jednalo o “Memorandu o spolupráci“ také zastupitelstvo obce Vestec. Jednání to bylo vcelku bouřlivé, jeho audiozáznam si ostatně můžete poslechnout sami na stránkách Vestce. Každopádně výsledkem bylo schválení předloženého dokumentu 14 hlasy, jeden ze zastupitelů se zdržel hlasování.
Během jednání zazněla řada zajímavých informací, které si zde dovolím uvést a případně v závorce doplnit komentářem.
Vestec pravděpodobně původně požadoval spádovost na 30 let.
Nabízená “cena” se někomu zdála nevýhodná i ve chvíli, kdy bylo počítáno na 30 let a 238 žáků ve třídách (Tj. 26 žáků ve třídě.).
Ze strany Vestce zazněla informace, že předpoklad je, že to bude méně než 50 mil.Kč! (Ale o kolik méně, již řečeno nebylo.)
Hned v začátku debaty bylo také jasně řečeno, že Praha 11 předkládá memorandum, které je schopna si odhlasovat na dalším jednání ZMČ (To tedy znamená, že zastupitelé z řad koalice nesmějí hlasovat, tedy vykonávat svůj mandát, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale musejí hlasovat vždy jen tak, jak jim přikáže někdo shora?!)
Ani ve Vestci nejsou schopni v tuto chvíli předvídat, kolik dětí předškoláků budou mít za více než šest let, tyto děti se totiž zatím ještě nenarodily (V současnosti jich není ani třicet, ale za deset let jich může být díky zvýšené porodnosti, výstavbě, stěhování atd. klidně i čtyřicet nebo padesát.)
Zastupitelstvo Vestce jednalo pouze o dvou variantách: vlastní škola (Náklady na stavbu cca 500 mil.Kč, což se prý “vyplatí” až při 50 a více žácích.) nebo škola v Praze 11 (Vůbec nezohlednili další možné varianty – spádovost na Praze 4, např. Písnice, Libuš, Kunratice, vytvoření malotřídní školy, např. dvoutřídky jen pro první stupeň – dnes plně v duchu inovativního přístupu ke vzdělání, školy s koncepcí Montessori pedagogiky, která je přímo postavena na věkové různosti žáků ve třídě atd.)
Zmíněn nedostatek žáků ve spádové oblasti ZŠ Chodov (Ale pozor, spádová oblast byla již dvakrát výrazně upravována, a to v prospěch ZŠ Mikulova a ZŠ Donovalská.) Vestec rok nepodnikl v otázce zajištění spádovost pro své žáky nic, argumentuje tím, že Rada MČ Praha 11 byla zvolena až v únoru (Ale starosta obce mohl klidně mezitím jednat s jinými obcemi, se “starou” radou, se zastupitelstvem Prahy 11 jako celkem atd.)
Zmíněn problém Jesenice sehnat již dnes učitele, kde by je tedy sháněl Vestec? (A kde je bude shánět při dnešním nedostatku, natož kvalitních učitelů, ZŠ Chodov?!)
Zmíněno, že ZŠ Campanus už nemá pro prodloužení “spádovosti” kapacitu a navíc by už požadovala více peněz (Již po cca 6 letech tedy byla původně stanovená částka nedostatečná? A co teprve po cca 25 letech?!)
Jednání ze strany Vestce bylo vedeno se všemi zástupci koaličních stran hned od 20.února (Tzn. jeden den po únorovém zastupitelstvu, na kterém teprve čtyřkoalice zvolila ze svých řad členy nové Rady.)
Zazněly i protestní hlasy (Nebylo to tedy jednomyslné schválení předkládaného návrhu, jak bylo prezentováno.)
Zápis z jednání > ZDE | Audiozáznam z jednání > ZDE (rok 2019, 5. zasedání Zastupitelstva obce)
Mgr. Ivana Hovorková, HPP 11